„Viděla jsem pochodovat vázu!“ řekla baronka. „Měla červené oči a dlouhý nos.“ Oba lékaři na sebe pohlédli se starostlivým výrazem. Amand lehce odkašlal a zapochyboval: „Možná se vám to jen zdálo, paní baronko.“ „Nezdálo! Byla to váza s ušima. Viděla jsem ji zřetelně!“ Amand a Klar potřásli hlavami: „Kdoví. Třeba jste opravdu viděla vázu s ušima a nosem,“ řekl Klar. „Třeba…“ přisvědčil Amand. Paní baronka de Taine pevně sevřela rty. Neměla ráda, když jí lidé vzdorují. Zejména ti takzvaní lékaři. Přece ví, co viděla. Pozorovala ty dva a zdálo se jí, že neví, co si o nich má myslet. „Byla to asi čínská váza,“ dodala. „Proč myslíte, paní baronko?“ „Bylo na ní něco napsáno čínskými znaky a pod nápisem letěl červený drak.“ „Červený drak?“ podivil se Amand a nevěřícně předklonil hlavu. „Ano. Měl roztažená křídla a dlouhý ostnatý ocas.“ „Hmm…“ odtušil Amand. „Často vidím věci, které prý lidé vídají až po smrti. Aspoň tak mi to vysvětlil můj šaman Uba. Prý to znamená, že část mého já zemřela. Část mého já prý vidí věci, o kterých ta druhá část nic netuší.“ „Kdo je to ten Uba, paní baronko?“ zeptal se Klar. „Je to svatý muž, jehož rodiče se kdysi přistěhovali z Filipín na Nový Zéland. Uba vidí stejné věci jako já. Jen díky němu jsem se už dávno nezbláznila. Když jsem ho poznala, byla jsem zoufalá. Jednou jsme s Ubou seděli před jeho domem na Novém Zélandu a popíjeli čaj. Náhle jsem musela zavřít oči. Vzápětí jsem viděla přistávat mimozemskou věc před hlavní poštou v Kalkatě. Uba mi řekl, abych o tom nikdy nikomu nevyprávěla. Ostatní by si prý mysleli, že jsem blázen. Pak mi ale řekl, kolik on před hlavní poštou v Kalkatě vidí mimozemských bytostí a jak vypadají. Bylo to přesné! Viděli jsme současně naprosto totéž.“ „Neuvěřitelné,“ vydechli oba lékaři současně. „Bohužel pro vás ale teď mám špatnou zprávu,“ pokračovala baronka, „za necelou minutu v těchto místech vzplane požár a vše spálí prudký žár. K naší Zemi se právě něco velmi rychle blíží.“ „Skutečně?“ pokývali hlavami Amand i Klar. „Vím, že mi to nevěříte, ale to na věci nic nezmění. Podívejte se prosím z okna!“ Oba lékaři přešli k pootevřenému oknu a vyhlédli. V dálce na obloze spatřili světelný bod, který se podivně rychle zvětšoval. Najednou bylo všude kolem světlo, které vzápětí vystřídala tma. Amand s Klarem spatřili předmět s čínskými znaky a letícím červeným drakem. Byla to pochodující váza. Měla červené oči a dlouhý nos…

MK, 6/11/2017