Toleranční pole
Toleranční pole je technicky vzato přípustná odchylka od předepsané nebo jmenovité hodnoty nějaké veličiny, často rozměru. V případě do sebe vzájemně vsazených objektů je to přípustný rozsah jejich rozměrů, přičemž přípustnost definují tolerance. Takový rozsah definují technické normy a nikdo nepochybuje, že to tak je správné.
Descartovo „Je doute, donc je suis“, neboli „Pochybuji, tedy jsem“, tady jednoduše neplatí. Technik nepotřebuje pochybovat, aby byl. On prostě a bez pochybování je. Náprava s příliš malým průměrem sedla z díry v kole vypadne a náprava s příliš velkým průměrem sedla se do ní jednoduše nevejde. Technik hned pozná, který pár tohoto typu se k sobě hodí.
Jak to ale je s partnerským tolerančním polem? Co by způsobil objev jeho vztahové použitelnosti? Množství párových kombinací by se tím dramaticky zúžilo a počet vztahových krachů by výrazně poklesl. Nebylo by sice zcela jasné „kdo se ke komu hodí“, ale bylo by technicky nepochybné „kdo se ke komu nehodí“. Lidstvo by si asi ušetřilo spoustu negativních emocí, bolestí a slz. Předpokladem takové sociologické toleranční revoluce by ovšem nutně byla… normalizace lásky. Jejím důsledkem by pak byl odpor, vzdor a rebelie. Nejspíše by se začaly množit podzemní ilegální kluby zakázané lásky. Netoleranční sodomitské antivztahy. Partnerské poměry vzniklé mimo toleranční pole by se logicky vzato rozpadaly, ale lidé by o ně i tak stáli. Vypadá to, že lidé vlastně chtějí a potřebují chybovat, protože jednoduše nechtějí a nepotřebují být dokonalí. Život je z tohoto pohledu oslavou nedokonalosti, a to snad z toho důvodu, že dokonalost nedává prostor pro kreativitu. Kreativita přetváří nedokonalý život směrem k dokonalosti, které ovšem nikdy nebude dosaženo. Podle takové konstrukce dokonalost životu předchází a rovněž po něm následuje.
Žádné vztahové toleranční pole tedy definováno nebude a úřad pro normalizaci lásky také nevznikne. Skláním se před techniky, protože v jejich světě tyhle věci fungují už nyní. Alespoň nemusejí čekat na to, co už bylo, ani na to, co teprve přijde…
Přeji všem optimální toleranční pole a krásné jaro.
MK, 28/01/2019